Když jsem porovnával data za posledních pár měsíců v počtu nově získaných zpětných odkazů a množství trafiku, které přinesli zjistil sem zajímavou věc. Průměrná negativní reakce je daleko efektivnější než pozitivní. Přitom sehnat negativní reakci v podobě zpětného odkazu je nespočetně krát jednodušší. Když se někomu článek líbí většinou získáte odkaz v podobě odkazu na jeho blogu. Pokud napíšete něco agresivního, třeba klasický facepalm “OMG kvalita příspěvků na webtrhu od desíti k pěti. Je to tam samej lamer co si hraje na ultracool kinga, přitom jsou to jen výrostci co kecají kolik toho už vyhulili přitom nikdo z nich ještě ani nehonil draka. Zvláště Drago, ten maže jeden příspěvek za druhým, nadržuje kamarádům, těm dává jen warningy a mě dal 2x nějaké infraction a ještě mi při tom zapomněl vykat. Přitom to maj nařízený. Však sem ho taky poslal několikrát do p****e. Tady přikládám sceenshot.” Pokud by celý příspěvek doslova hýřil podobnými obraty a narážel na několik lidí. Určitě by se objevil odkaz v sekci co vás pobavilo mimo webtrh, někdo by to hodil na svůj blog pro pobavení, proletělo by to na facebooku, twitteru atd. S trochu bulvárnějším nádechem a pořádnou dávkou dobře mutované větné stavby okořeněnou o důkazné screenshoty by každý takovýto “klenot” vyvolal prostě spontánní linkbuilding.

Já si nemyslím, že by to muselo zajít až do extrému, kdy si bude celý svět myslet, že autor je naprostý magor. Podle mě by stačilo sledovat dění na fórech, kde jsou si jednotliví diskutující protikladem a samozřejmě českou IT bulvární scénu. Pak jen vhodně vystihovat náměty pro bulvárně laděné blogposty. Trochu propagace a už ty perly má ve čtečce víc lidí než je zdrávo a přitom nemusíte nic umět, ani nic dokázat. Stačí umět dobře se trefit/rýpat.

Pokud pomineme etiku. Byl by vůbec takový rýpavý blog k něčemu? Určitě k pobavení. Ne všichni z IT oboru totiž hledají jen naučné články a vědomosti. I oni si chtějí odpočinout a pobavit se. Říká se že bulvár čtou jen primitivní jedinci a spodina. Já osobně by jsem si bulvární časopis nekoupil, ale prostě když ho člověk vidí na stole tak si to musí přečíst i když se dozvíte naprosto zkreslené a zavádějící informace. Jestli by jsem četl bulvární IT blog? Ano četl. Odreagování je prostě potřeba. Je po něm prostě poptávka. Navíc i bez výměny odkazů by ten blog měl sakra hezké ranky na prodej

WordPress samozřejmě není jediný systém, který umožňuje pořádně si vyhrát a vyzdobit svoje stránky vším možným. Navíc existují různé druhy vylepšení na které ani plugin nepotřebujete. Krásným příkladem může být například odpočítávadlo do důchodu, které má na svém blogu doménový guru Fandor.

Ale vraťme se zpět k interaktivním prvkům. Existuje více důvodů proč je používat.

1. Vzniká jakási zpětná vazba mezi čtenářem a stránkami, což přináší pravidelným čtenářům pocit možnost zasáhnout do vývoje. Krásným příkladem je třeba diskuze pod článkem anebo twitter.
2. Aktivní prvky, které přebírají nějaká aktuální data umocňují dojem, že se na stránkách něco děje a nutí podvědomě čtenáře vracet se. Stačí “akčnější” design + vylepšení co jedou na ajax a není problém vyvolat pocit, že čtenář je uprostřed dění.
3. Pomocí využívaní dat z interaktivních prvků můžeme vypozorovat vhodný směr pro budoucí směřování projektu (ankety, diskuze pod článkem, hodnocení článků).

Upřimně moc jsem tyto věci nechtěl používat, protože jsem si nevěřil. Například různé hlasování a ankety pod článkem vyplní zhruba 10% čtenářů. Samozřejmě záleží jak je článek dlouhý, jestli je pod článkem diskuze, jaké je zaměření článků a jestli se čtenáři z jakéhokoliv důvodu musí vracet. Proto jsou ankety spíše vhodné pro flame diskuze a těm se snažím vyhnout. Možná by ankety mohl zkusit Ahyde na svém blogu. Tam jsou diskuze na diplomku pro nějakého studenta psychologie.

K osobnímu blogu dneska už patří i Twitter. Já osobně sem zatím tento druh sociální komunikace nevyzkoušel, ale vzhledem k tomu, že jsou jednotlivé statusy twittru indexovány googlem tak na rozdíl od facebooku může mít pochlubení se novým článkem na twittru i nějaký ten SEO přínos, chce to ale opravdu mít dobrou URL (20 znakové domény + seo friendly long tail nadpisy textem moc neobalíte), protože zprávy zde jsou celkem omezené.

Interaktivní prvky jsou tu hlavně od toho, aby oživili stránku. U nás zatím není moc možností jak je využít k monetizaci. Nějaké marketingové průzkumy, které by si zaplatili firmy, které dělají statistiky pro své klienty jsou spíše určené pro velké portály, než pro malé blogy. Nevím, že by u nás byla nějaká firma co platí třeba za vyplněný průzkum trhu pro běžné stránky. Pokud by součástí byly i nějaké ty osobnější údaje (email) mohlo by to už být i zajímavé. Ale o tom tento článek není.

Pokud používáte nějaké interaktivní prvky klidně napište do diskuze jak jste s nimi spokojení, jestli by jste je doporučili a nebojte se dát i odkaz.

Hlavním účelem proč jsem budoval tyhle megašílenosti nebyla reklama, ale mít dostatečný počet zaindexovaných stránek pro linkbuilding. Sice se říká, že je dobré linkovat z více domén, ale pro účely minisites, které nebojují se silnou konkurencí stačí mít pár tisíc zaindexovaných stránek s odkazem i na první stránku seznamu. Přeci jen onpage faktory už má minisites zmáknuté a relevantnost se v tomto případě prostě vyváží počtem. Tuto úvahu jsem opřel o to, že každá zaindexovaná stránka už musí ve své podstatě mít alespoň nějakou minimální sílu, která se u několik tisíc odkazů už musí projevit.

Ok teď už jak to dopadlo. Zatímco seznamu to nějak zvlášť nevadí, dokonce jeho nové verzi to doslova chutná, tak u google po masivní indexaci došlo také k masivní penalizaci. Prostě po zadani site:domena.tld se zobrazovala jen titulní stránka. Přitom právě u tohoto projektu jsem si hodně dal záležet na sitemap. Po zhruba roce a půl už google indexuje necelých 600 stránek (přitom po spuštění projektu a nahrání sitemapy do webmaster tools indexoval přes 1300 stránek). Seznam indexuje přes 1100 stránek. Většinou je to naopak. Seznam nemá ani zdaleka tolik co google. Nutno dodat, že stránka je celkem užitečná a to i podle google analytics (doba strávená na stránce, vracející se návštěvníci).

Tvrdá reakce google na indexování stránek mě přivedla k úvaze, že zatímco u nás se moc s automaticky generovaným textem nepotýkáme a seznam proti nim nijak zvlášť nebojuje, google dokáže analyzovat obsah textu na doméně a najít v něm opakujícíc se prvky. Zřejmě už si v minulosti užil své s masivním spamováním výsledků a teď už nemá slitování. Proto pokud uvažujete o nasazení automaticky generovaného textu na stránky tak vás chci varovat. Google to dokáže objevit a nebude si brát servítky.

Větší problém nastane pokud se nezobrazují relevantní reklamy a prostě víte, že tam někde jsou. Je nutné si uvědomit, že o reklamě nerozhoduje jen samotný text, ale také další onpage faktor. U google adsense navíc platí, že je schopná se sformovat podle textu nad odstavcem. Proto pozor na společný text na stránkách u bannerů, které se nachází třeba v header (může se neměnit třeba kvůli textu podobnému jako je na cn130 vpravo nad reklamou). Než přidávat další texty zkuste třeba zvýraznit klíčová slova pomocí bold, italic či underline. Rozdělení textu pomocí headerů s vyším číslem také prospívá relevantní reklamě. Jestliže to nezabralo přidejte nějaký ten odstavec textu. Zbytečně to ale nepřehánějte. U MFA je důležité hlavně zalíbit se vyhledávačům a konkrétně seznam měl vždy slabost pro weby s menším obsahem textu (po změně algoritmu je bouhžel velký chaos na to, aby se dalo říct jasně že už to neplatí).

Pokud přemýšlíte nad obsahovou stránkou textu tak i těch optimálních 200 – 400 znaků by mělo být co možná nejnudnějších pro uživatele. Návštěvník musí pochopit, že tady se toho moc nedočte a zaměřit svou pozornost na reklamu. Je to sice hnusné, ale MFA jsou tu prostě od toho, aby vydělávali peníze. Jestliže návštěvník najde odpověď na stránce nebude muset klikat na reklamu.

MFA jsou možná primitivní a na první pohled i jednoduché stránky. Ve skutečnosti jsou to však komplikované a dobře odladěné reklamní letáky, které jsou vrcholem evoluce MFA developera. S každou další jsou lepší a efektivnější.