Proč nespoléhat na zálohy poskytovatele hostingu

Když spouštíme nový projekt, tak nastavení zálohování má často tak mizivou prioritu, že jí odkládáme až na později. Přitom, když se něco pokazí, tak má záloha cenu zlata. Naštěstí náš web není na starém pevném disku, který zachrání jen nákladný zásah profesionálů. Poskytovatel hostingových služeb si totiž zálohy dělá za nás. Ovšem spoléhat bychom na to neměli. Každý k tomu totiž trochu jiný přístup.

Rozsah záloh garantovaný smluvními podmínkami

Jak kdo zálohuje se dozvíme většinou z jeho smluvních podmínek, popřípadě k tomu má vyhrazený článek někde na webu. Rozhodně byste si to měli přečíst. Snad všude, kde jsem měl a mám weby mě něco překvapilo. Samotné zálohování i údržba těchto záloh je poměrně nákladná záležitost. Jednak ty stroje s disky, na které se zálohy ukládají, něco stojí, a pak samotný proces záloh může vytěžovat celou infrastrukturu. Proto se snaží mnozí ušetřit.

V podmínkách tak například najdete, že se zálohování nevztahuje na objemné soubory anebo že jste ze zálohování vyloučeni pokud máte na hostingu více jak X desítek tisíc souborů.

Pokud hosting pro vás vytváří zálohy, ke kterým máte přístup tak byste měli vědět:

• Frekvence – Jak často je vytváří.
• Kolik záloh za sebou drží.
• Jak a za jak dlouho vám je schopný je zpřístupnit.

Udržování více záloh je nákladné, takže se to odrazí i v cenně služby. Navíc často je k zpřístupnění záloh potřeba lidská práce. Pokud váš poskytovatel nemá podporu 24/7 tak si můžete počkat. Tady ale pozor. 24/7 většinou platí pro zákaznickou podporu. Někdy mohou mít k zálohám přístup jen technici a ti jsou v práci třeba od 9:00 – 16:00.

Zálohování pro svou potřebu

Zvláště u low cost řešení se setkáte s pojmem “zálohování pro svou potřebu” anebo “zálohování pro případ výpadku hardware”. Takto se označují zálohy, ke kterým nemusíte mít vůbec přístup. Hostingová společnost vám tím sděluje, že si zálohy dělají, ale použijí je jen když jim odejde železo. Občas pokud jste slušní anebo si zaplatíte práci technika, tak vám je poskytnou.

Je třeba si však uvědomit, že na rozdíl od nějaké garantované služby v určitém rozsahu, se většinou jedná o jednu zálohu, starou hodiny či dny. Někde to dělá robot v ranních hodinách, větší firmy na to mají nějakého robota, co se je snaží dělat průběžně.

RAID vs záloha

Snad všichni poskytovatelé hostingových služeb má disky zapojené v RAID. To znamená, že data se ukládají zároveň na více disků. V případě selhání jednoho, tak vše pojede dál jakoby se nic nestalo. Technik pak vadný disk vymění za chodu a data se překopírují. Existuje mnoho druhů RAID, více se o nich dozvíte na wikipedii. Tohle není zálohování. Pokud se totiž RAID pokazí, což se občas stane, tak je jedno kolik máte disků. Jediné co vás zachrání je záloha.

U nás jsem se ještě nesetkal s tím, že by někdo vydával RAID za alternativu zálohování, ale na zahraničním diskuzním fóru tato perla občas zazní.

Radši vlastní zálohy

Většina hostingových společností má zálohy staré maximálně několik dnů. Což je super pokud se něco pokazí, bohužel dnes se nejčastěji obnovuje ze zálohy, ne protože si něco smažete, ale protože máte napadený redakční systém. V těchto případech je totiž daleko jednodušší sáhnout po měsíc staré záloze, kdy ještě web nebyl napaden, a doplnit chybějící obsah z internetových archivů (archive.org anebo dobře poslouží i Google cache).

Přiznám se, že si nevybavuji žádnou hostingovou společnost, která by takovéto pravidelné zálohování poskytovala. Na druhou stranu, když už používáte redakční systém, tak k němu většinou existuje rozšíření pro automatickou zálohu na externí úložiště, cloudovou službu anebo třeba emailem. Tam si můžete nastavit zálohování právě na 1x za měsíc (ponechat 6 posledních) a 1x za den (ponechat 14 posledních). Nastavení je přitom na pár kliknutí.

Zvažte jestli si tedy k hostingu nezřídit radši vlastní úložiště, kde ceny jsou často v korunách za GB měsíčně. Přitom několik GB dostanete do začátku zdarma.