Negativní vs Pozitivní

Už nějakou dobu si píšu blogísek a zatím vždy jsem se snažil nestrkat nos do věcí, kterým nerozumím anebo nevzbuzovat zbytečně negativní reakce jiných lidí. Na obou blozích panuje poměrně silná diktatura a všechno co se mi prostě nelíbí, anebo by mohlo vyvolat flame je nekompromisně mazáno nebo cenzurováno. Flame sem snad ani nikdy na blogu neměl. Držel jsem se dokonce i dál od negativní kritiky. Ostatně většina článků jsou postavené na známých faktech, jiných zdrojích nebo tiskových zprávách často doplněných o mou úvahu. Takže se vlastně ani nemůžu nějak extra netrefit. I když už i to se stalo 🙂

Když jsem porovnával data za posledních pár měsíců v počtu nově získaných zpětných odkazů a množství trafiku, které přinesli zjistil sem zajímavou věc. Průměrná negativní reakce je daleko efektivnější než pozitivní. Přitom sehnat negativní reakci v podobě zpětného odkazu je nespočetně krát jednodušší. Když se někomu článek líbí většinou získáte odkaz v podobě odkazu na jeho blogu. Pokud napíšete něco agresivního, třeba klasický facepalm “OMG kvalita příspěvků na webtrhu od desíti k pěti. Je to tam samej lamer co si hraje na ultracool kinga, přitom jsou to jen výrostci co kecají kolik toho už vyhulili přitom nikdo z nich ještě ani nehonil draka. Zvláště Drago, ten maže jeden příspěvek za druhým, nadržuje kamarádům, těm dává jen warningy a mě dal 2x nějaké infraction a ještě mi při tom zapomněl vykat. Přitom to maj nařízený. Však sem ho taky poslal několikrát do p****e. Tady přikládám sceenshot.” Pokud by celý příspěvek doslova hýřil podobnými obraty a narážel na několik lidí. Určitě by se objevil odkaz v sekci co vás pobavilo mimo webtrh, někdo by to hodil na svůj blog pro pobavení, proletělo by to na facebooku, twitteru atd. S trochu bulvárnějším nádechem a pořádnou dávkou dobře mutované větné stavby okořeněnou o důkazné screenshoty by každý takovýto “klenot” vyvolal prostě spontánní linkbuilding.

Já si nemyslím, že by to muselo zajít až do extrému, kdy si bude celý svět myslet, že autor je naprostý magor. Podle mě by stačilo sledovat dění na fórech, kde jsou si jednotliví diskutující protikladem a samozřejmě českou IT bulvární scénu. Pak jen vhodně vystihovat náměty pro bulvárně laděné blogposty. Trochu propagace a už ty perly má ve čtečce víc lidí než je zdrávo a přitom nemusíte nic umět, ani nic dokázat. Stačí umět dobře se trefit/rýpat.

Pokud pomineme etiku. Byl by vůbec takový rýpavý blog k něčemu? Určitě k pobavení. Ne všichni z IT oboru totiž hledají jen naučné články a vědomosti. I oni si chtějí odpočinout a pobavit se. Říká se že bulvár čtou jen primitivní jedinci a spodina. Já osobně by jsem si bulvární časopis nekoupil, ale prostě když ho člověk vidí na stole tak si to musí přečíst i když se dozvíte naprosto zkreslené a zavádějící informace. Jestli by jsem četl bulvární IT blog? Ano četl. Odreagování je prostě potřeba. Je po něm prostě poptávka. Navíc i bez výměny odkazů by ten blog měl sakra hezké ranky na prodej 😉


Jak bude reklama vypadat?
-
Nechceš zde reklamu napořád jen za 60 Kč?
Zobrazit formulář pro nákup

1 komentář

  1. S rýpavými články mám zajímavé zkušenosti. A to nejen z pohledu linkbaitingu, ale i ze strany komentujících (zvýšení aktivity komentování). Zkrátka když článek vyvolá nějaké emoce, vždy se dostaví pozitivní nebo negativní reakce. Je to v podstatě jedno.

    Třeba můj post o Patriku Voglovi několikrát obletěl Twitter a Facebook, dokonce se dostal na Linkuj s 16 hlasy. Tomu říkám úspěch. 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.