Cenová arbitráž

Cenová arbitráž definuje česká wikipedie jako využívání cenových rozdílů mezi trhy k bezrizikovému zisku. V internetovém podnikání má poměrně dlouhou historii a právě díky ní vznikli první verze MFA. V dnešní době jsou tyto modely vydělávání u PPC naprosto zakázány, stejně jako u velké většiny affiliate programů. Než si ale uvedeme několik příkladů a začneme polemizovat nad etičností pojďme se podívat jak to všechno vlastně funguje.

Na začátku byla jednoduchá myšlenka. Existují velice levné zdroje návštěvnosti, které se musí prodávat na desítky tisíc, aby za ně bylo alespoň pár dolarů (například ze stránek pro dospělé). Pak je tu návštěvnost, kde se za jednoho potenciálního klienta platí i desítky dolarů (průměrný Američan, který by potřeboval půjčku, anebo novou kreditku).

Tento systém, byl ale poněkud složitý. Naštěstí tu byly Pay Per Click systémy. Udělala se jednoduchá stránka, který měla návštěvníka navnadit (hrálo se na co největší click rate) s dost drahými keywordy. Na tuto stránku se pak u PPC společností koupila reklama. Samozřejmě na co možná nejlevnější slova. Výsledek pak byl ten, že za 20 dolarů nakoupíte 1000 návštěvníků (2 centy klik), z nich 100 klikne na reklamu za 50 centů/klik. Výsledkem je 30 dolarů zisk (50 USD – 20 USD náklady). PPC systémy byly v podstatě zdroji nekonečné návštěvnosti. Když se to dobře udělalo byl zisk prostě parádní. Postupem času se však začal znehodnocovat trh. Ceny drahých keywordů šli dolů a ceny levných zase nahoru. PPC systémy se proti tomu postavili a hromadně to zakázali.

Z cenovou arbitráží se setkáme i dnes. Spousta malých reklamních systémů, které jsou one man show na nich vlastně přežívá. Nakoupíte si nějaké kredity (často pod korunu za klik) a posíláte návštěvnost dále. Většinou to už nejsou další PPC systémy. U nás není zas tak moc dobře placených keywordů, ale spíše na affiliate, kde si to dobře spočítáte. Naposledy co se tu opravdu dobře řádilo bylo při příchodu aukra. Klik byl za 10 CZK, ověřená registrace za 250 CZK. Navíc se to prodávalo v podstatě samo, protože to nic nestálo. Hodně lidí přes různé reklamní systémy získali přes 100 ověřených registrací. Náklady často pokryly jen samotné kliky.

Ačkoliv na uvedeném příkladu s aukrem není alespoň podle mě nic špatného. Faktem zůstává, že cenová arbitráž ve většině případů nepřináší na trh žádnou přidanou hodnotu. Nakoupit uživatele za levně a pak je prodat dál za draho se v místních podmínkách považuje za neetické. Nejsem ten pravý kdo by měl vyzdvihovat špatnost arbitráže. Sám jsem a stále vydělávám peníze na různých přesměrováních levného trafiku na ta správná místa. V každém případě pokud toto téma budete chtít rozebírat na odborných fórech, tak se připravte spíše na negativní reakce.